Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.
- Úvod
- Suchý zip
Suchý zip
Suché zipy
Každý z vás ví, jak vypadá suchý zip a pro co byl stvořen. Tvoří ho dvě vrstvy, z nichž jedna je z textilie s jemnými vlákny (očky) a druhá je s drobnými nylonovými háčky, která protější látku na sebe, podobně jako květ bodláku, zachytává. Určitě situace se sundávání přichytávajícího plevelu znáte a mnohdy nejste nadšeni, když se přilepí zrovna na vaše nové tepláky či kalhoty.
Vynález suchého zipu byl vskutku objevný. Milují ho ti, kteří nejsou příznivci tkaniček či knoflíků. Vynalezl ho švýcarský inženýr Georges de Mestral v roce 1948 při procházce v Alpách. Tenkrát se na něj i na jeho psa nalepil lopuch. Svému objevu dal název „velcro“ podle francouzských slov „velours (samet) a „crochet“ (háček). V některých zemích se dokonce pod tímto názvem suchý zip prodává a často jde o obchodní značku.
V textilním průmyslu se suchý zip používá od 80. let 20. století. Je součástí obuvi, batohů, vaků, potahů a dalších. Zhruba o dvacet let dříve se použil do interiéru kosmických lodí k přichytávání různých věcí. Používá se také u některých vojenských uniforem, aby si vojáci mohli nad jednu z kapes dát štítek s hodností nebo jménem.
Vše má své výhody i nevýhody. Se suchým zipem se snadno a rychle manipuluje, není citlivý na vlhkost, je funkční dokonce i pod vodou, je levný, snadno se vyrábí a na rozdíl od magnetických spojů se používá i v prostředí, kde by magnetické pole bylo problémem. Nevýhodou je, že se opotřebovává, tudíž po čase spojení není spolehlivé, je omezen teplotou (ve vyšších teplotách nylonové háčky nevydrží) a chytá na sebe také jiné vláknité materiály, což způsobuje špatnou funkčnost, dokud se cizí vlákna neodstraní.
Suché zipy jsou součástí batohů, obuvi, potahů a spousty dalších textilních výrobků.





